Turecko - hráč RoBo

Zdravím všechny a posílám turecký report.
Začátek partie a první dva roky pro mě znamenaly stání na pozicích a o nějaké taktice nebo bojové nebo diplomatické iniciativě jsem mohl akorát snít. V našem jihovýchodním sektoru byla situace zpočátku nepřehledná. Ital zaútočil na Rakousko, později se připojil Rus. Přidal jsem se rovněž k útoku a snažil získat Srbsko, ale skončilo akorát u snahy. Ital se následně bránit útoku ze strany Francie, dobrou pozici na Balkáně získalo i Rusko. Co se týče Ruska, tak první tři roky pro mě bylo neznámou. Sice se mi podařilo dostat do Černého moře, ale nebyl jsem si jist, zda nebo kdy se na mě tento pro Turecko tradiční soupeř vrhne.
Na Balkáně to sice vřelo, ale klíčové okamžiky první části partie se děly jinde. Anglie a Francie uzavřely dohodu a stanovily se sféry působení. Angličan se úspěšně vrhnul na Německo a posléze získal dobré pozice ve Skandinávii, o kterou bojoval s Rusem. Francouz na oplátku poměrně rychle ovládl celou Itálii a dostal se do Mnichova. Na podzim 1905 Francouz Angličana zradil a postupoval proti němu. Francouzko-anglický konflikt následně určil ráz dalšímu průběhu partie. Zde si dovolím poznámku, že kdyby toto Francie neučinila a pokračovala po vítězství nad Itálií v tažení dále na východ, tak by měla šanci na velký úspěch. Proti takovému útoku bych se velmi těžce bránil, nejen námořní převaha hrála pro Francii. Turecko by bylo nejspíš vyřazeno, protože předpokládám, že by se k Francii přidalo i Rusko. Naopak, díky obratu Francie se moje situace stabilizovala, podařilo se mi získat Terst.
Na konci roku 1905 zahrál nečekaně můj ruský soused. Opustil se svými jednotkami dobytá území na Balkáně a zrušil černomořskou flotilu. Mohlo to mít znamenat dvě možnosti. Buď hozená nabídka na uzavření spojenectví, nebo snaha přesvědčit souseda, aby poslal své jednotky na západ proti Francii a následně po územních ziscích v Německu ho napadnout. Předpokládal jsem první možnost. Nicméně nabídku jsem nepřijal. Bylo mi totiž jasné, že mi bude trvat téměř rok a půl, než bude Turecko schopné taktických operací v tomto operačním prostoru a navíc vyhlídky na alespoň minimální územní zisky nebyly zrovna valné. Francie zde měla slušnou pozici. Navíc pokud zbývají ve hře jen Anglie, Francie, Rusko a Turecko, tak zpravidla vznikne vzorec ENG+TUR x FRA+RUS, což jsem nechtěl připustit, neboť jsem byl v dané situaci nejslabším článkem. Do té doby platilo, že silnější velmoci porážejí ty slabší, což p
ro mě bylo důležitým mementem. Rozhodl jsem se tedy Rusko napadnout a obsadit jeho nechráněný týl. Rusko s ohledem na taktické rozestavení jednotek šanci na obranu a mě se tak podařilo ovládnout většinu do té doby ruského území. Díky těmto ziskům jsem mohl nyní myslet na více než jen přežití.
Mezi Francií a Anglií stále trvala válka, a já přemýšlel na kterou stranu se přidám. I když mě Francouz v roce 1906 napadl a pak následně se stáhnul, tak jsme měli korektní vztahy. Díky ziskům SC jsem postavil flotily, což mě uchránilo od dalších útoků. S Angličanem jsem v tu dobu úspěšně spolupracoval při porážce Ruska. Neměl jsem ani problém s jeho vojenskou přítomností v Petrohradě ani s aktivitami v Německu.Pro volbu spojence rozhodlo to, že Francie obsadila demilitarizované Jaderské moře a odmítla se odsud stáhnout. Mojí strategií nyní bylo spolupracovat s Anglií proti Francii a pokud by se Francii podařilo porazit, tak si to v závěru rozdat o vítězství mezi sebou. Vydal jsem tedy svým do té doby relaxujícím flotilám rozkaz k vyplutí na západ a zahájil válku s Francií. Angličan ale měl jiné plány. Uzavřel s Francií příměří, provedl velmi efektivní obojživelnou operaci, kdy během krátké dob
y přesunul na kontinent velké množství pozemních jednotek a zaútočil na turecké pozice ve Střední Evropě a Pobaltí. Inu, hra ve třech rovnocenných velmocí je atraktivní, zejména pro diváky. Stačí jedna malá změna spojenectví a celá partie má rázem jiný vývoj.
Bylo mi nyní jasné, že proti koncentrované francouzské síle ve Středomoří a anglickému náporu na druhé frontě nemám valné vyhlídky a poníženě jsem požádal o remízu. Remíza byla odmítnuta (předpokládám ze strany Anglie) a bylo nyní zřejmé, že partie bude trvat ještě dlouho. Boje mezi Tureckem a Anglií byly velmi těžké. Na širokém prostoru Východní Evropy získal Angličan iniciativu a Turecko ztratilo Mnichov i Varšavu. V této fázi konfliktu mi trochu přálo štěstí.Pokud by anglické síly prorazily do tureckého týlu na neobsazený Balkánský poloostrov, partie by měla nejspíše jiného vítěze.
Klíčový moment, který výrazně ovlivnil závěr partie nastal na podzim 1912. Anglie porušila příměří s Francií, zaútočila na její území a obsadila Brest. Tím nejenže ztratila spojence a důvěryhodnost, ale z vojenského hlediska to znamenalo, že Francie musela bránit své území a stáhnout jednotky z Itálie. Turecko tak bez boje získalo zbývající italská SC. Pro mě to byl rozhodující okamžik, neboť jsem na frontu mohl poslat čerstvé síly, který podpořily obranu, stabilizovaly frontu a anglický postup ve Střední i Východní Evropě se tak podařilo zastavit. Současně se Turecko stalo rozhodující silou ve Středomoří.
Francie byla nyní výrazně oslabena a bylo zjevné, že vyhraje Anglie nebo Turecko, případně partie skončí remízou. Turecku chyběly 2SC, Anglii 4SC. Z rozestavení jednotek také plynulo, že se bude bojovat o 4 francouzská centra. Angličan měl dobře našlápnuto, vypadalo to, že Paříž a Portugalsko brzy ovládne, o Španělsko a Marseille se bude bojovat. Francie ale anglickému postupu zabránila zejména obsazením Středního Atlantiku, co by důležitého mořského sektoru a vítězem se tak stalo Turecko. Turecko na oplátku umožnilo Francii dokončit partii důstojně. Musím přiznat, že na místě Francouze bych hrál v závěru stejnou strategii, neboť představa, že jsem mezi dvěma supervelmocemi, které se rvou o vítězství a boj zuří na mém území, není zrovna hezká. Zejména při pomyšlení, že v posledním roce je stav 17:17 a moje země je takto vyřazena…
V každém případě děkuji všem hráčům za tuto partii. Grtkovi děkuji za nejen za spolupráci v závěru, ale zejména za pestrou a iniciativní hru, neboť právě hra Francie nejvíce ovlivnila celkový průběh partie. JackoviQ skládám hold, co by největšímu soupeři vv boji o vítězství. Anglie byla tvrdým a těžkým protivníkem po celou druhou polovinu partie a stačilo málo a blahopřál bych tomuto soupeři já. A samozřejmě děkuji GM za perfektní, svižné, korektní a přesné vedení partie.
RoBo, Turecko

To „napadení“ v roce 1906 vůbec nemělo být napadení, chtěl jsem tě pouze bouncovat, a pak mě dost překvapilo, že jsem se ocitl u Smyrny :-)