Rusko - hráč Crucian

Jak vyjádřit pocity, které Xrucianov (dále jen X.) s báťuškou Carem (dále jen b.C.) prožívají? No, prostě se tetelí radostí a plácají se po ramenou: „Dokázali jsme to! Shodili jsme Němce i Francouze z povýšeného patra pěkně dolů, rovnou do pytle a zavázali.“ Rezignace a znechucená tvář Germána je X. a b.C. třešničkou na dortu, který upekli. Ale popořádku.
Na počátku byla tajná spojenecká dohoda mezi Ruskem a Německem. Rusko ji bylo připraveno dodržovat a ruská flotila v Norsku čekala na povely z Berlína připravena podpořit Němce ve vylodění na anglickou půdu.
Mezitím se Rusko nořilo do bahna, které kolem sebe vypouštělo Rakousko. Bylo to nechutné a jestli něco b.C. časem opravdu nenáviděl, tak to byl byť jen závan pudru, kterým se rakouský Císař pokoušel krášlit. Po celý zbytek partie Rusko sledovalo urputně tento cíl: Zničit, zničit nenáviděného Rakušana, který navíc osudově zasáhl do partie svým jediným geniálním tahem, který vymyslel:
Když už bylo Císaři rakouskému opravdu úzko, zaútočil na odkrytý Mnichov a do té doby sebejistý Němec propadl panice: Bylo jasné, že by se Rakušáci mohli bez nesnází procházet po německé domovině a špásovat s germánskými ženami. V tu chvíli Prušák zanechal všeho francouzského dobrodružství, s Francouzem k jeho nesmírné úlevě uzavřel spojenectví a kam jinam než – hurá na Rusa!
Francouzům nastali zlaté časy a v Paříži snad ani lidé netušili, že v Evropě probíhá válka. Francouzské jednotky se pomalu a v poklidu přibližovali k Itálii…
Ruská diplomacie zato jela na plné obrátky. Zásadního úspěchu jsme docílili tím, že jsme na svou stranu proti Rakousku získali Turka a italského krále. Leč oba byli velmi slabí a stávali se Rusku koulí na noze. Turecko bylo dobré leda tak k tomu, že jsme měli od Černého moře klidný vítr a italský král? S tím se sice X. a b.C. dohodli na urychlené likvidaci rakouských sil, leč veškerá tíha tohoto úkolu zůstala na ruských bedrech. Při pohledu na blížící se francouzské lodě se Italovi roztřásla kolena a v té chvíli se stal v rusko – italské koalici chromou nohou. Německý Císař navíc velice chytře podržel Rakušana v Mnichově a učinil z něj svou loutku v boji proti b.C.
Ruská diplomacie stále pře těžkými rozhodnutími. Bylo stále jasnější, že francouzsko – německou koalici je nutno rozbít. Jak to ale udělat? X. se s b.C. opili, aby si dodali kuráže a pak se rozhodli vsadit nejprve na francouzskou kartu. Rusko hodilo Francouzům vějičku v podobě ruského útoku na Itálii, který byl s francouzskou stranou konzultován. X. a b.C. doufali, že si tím Francouze nakloní natolik, že přistoupí na novou koalici R-F…
Leč k ruskému zděšení se Francouz začal ohánět svými spojeneckými závazky vůči Německu a kdesi cosi. Rusko dostalo kocovinu: Vypadalo to, že b.C. zůstane sám proti všem. Ve válce proti Rusku byli v té chvíli:
Německo
Rakousko
Itálie
a taktéž Turecko, které vyjádřilo svou „nedůvěru“ vůči Rusku.
Francie byla mlha, ve které X. s b.C. tápali
Situace byla zralá na další lahev vodky. A tak znovu v Rusku pilo, mnogo. Zbývala snad už jen jediná cesta: Vykolejit Francouze, vyděsit ho. A tak se za německým Císařem vydalo ruské poselstvo s úkolem prosit ho hlasem poníženým o ochranu a slíbit mu podporu k vítězství. Byť bylo shlíženo na poselstvo zpočátku nedůvěřivě, ješitnost a touha Němců po moci zvítězila. Bylo dojednáno G-R spojenectví. Ruská strana začala s přesunem svých jednotek ze severu k jihu, což mělo dvojí účinek:
Francouze ruská opuštěná severní území vydaná všanc Němcům opravdu vyděsila, Francouzi začali hlasitě vykřikovat, tlouci na poplach
Rusko mohlo začít účtovat s Tureckem, které už nebylo ani rybou, ani rakem.
Jako mávnutím kouzelného proutku mělo Rusko najednou všechny trumfy v ruce – jen hru nepokazit a jednat rychle!
Rusko uzavírá s Francií a Itálií dohodu o společném postupu proti Německu. Rusko si vymůže v dohodě nejen rychlou smrt Turecka (se ziskem 2 SC pro Rusko , ale hlavně rychlou smrt Rakušana – konečně, konečně! Neskutečné se stává realitou:
Najednou je to Německo, kdo je osamocené proti všem a Rusko je skutečnou velmocí vládnoucí nad Balkánem a Černým mořem. A slouží Němcům ke cti a pověsti jistých pedantů, že i drahá Moskva (na základě G-R dohody) je v ruských rukou. Jen tu a tam se b.C. úkosem a nevraživě podívá k německému St. Petersburgu: Rusové jsou odříznuti od severních moří
Přesto je ruská diplomacie do poslední chvíle napjatá, v očekávání, zda německého Císaře snad nepřemohou iracionální vášně a nebude chtít ve válce pokračovat. Zlostný sebedestruktivní německý výkřik „Ať tedy vyhraje Francie“ zněl v uších b. C. jak temné bubnování. Báťuška Car ví, jak křehké je vlastně stále postavení Ruska. A nikde není psáno, že by se Francie s Německem zase nemohli dohodnout…Pokra­čující válka je pro Rusko zkrátka hrozba. Vítězstvím je pro Rusko remíza.
Ta nakonec k nesmírné úlevě b.C. přichází! A tak se b.C. s X. tetelí radostí a plácají se po ramenou: „Dokázali jsme to!“
Rusku patří Moskva, Sevastopol, Ankara, Konstantinopol, Rumunsko, Bulharsko, Srbsko, Budapešť. To není vůbec špatný výsledek. Škoda jen toho St. Petersburgu – to si s Německem v nějaké příští válce vyříkáme
Blahopřeji Itálii k remíze.
Německu a Francii blahopřeji také
P.S.
Pokud se bude zdát některé velmoci ruský report poněkud chvástavý, asi to tak bude )
Na příští diplomatické setkání se těší Crucian

Byly myšleny vážně postupné nabídky Francii a Německu nechat je vyhrát? Skutečně by bylo Rusko ochotno někoho podporovat na výhru, nebo to byla jen diplomatická strategie?
Dodrželo by Rusko striktně spojeneckou dohodu dle jejího znění (tedy válku proti Německu až do doby, kdy bude mít Německo méně než 9 SC) v případě, že by byla remíza zablokovaná?

Admin napsal:Byly myšleny vážně postupné nabídky Francii a Německu nechat je vyhrát? Skutečně by bylo Rusko ochotno někoho podporovat na výhru, nebo to byla jen diplomatická strategie?
Dodrželo by Rusko striktně spojeneckou dohodu dle jejího znění (tedy válku proti Německu až do doby, kdy bude mít Německo méně než 9 SC) v případě, že by byla remíza zablokovaná?

K dotazu páně Gregorova:
ad1)
Něco mezi tím. Byl bych toho asi schopen, pokud by to byla jediná cesta pro přežití v partii, neboť přežít je pro mne vždy nejdůležitější! Pokud jsem ovšem měl reálnou naději, že donutím ostatní velmoci k remíze, pak šlo o vědomou manipulaci, jíž někdo zajisté nazve křivárnou a podrazem. Zatím jsem vždy v partiích ctil zásadu, že mocnost by měla udělat vše pro to, aby ostatní nedosáhli na vítězství, když už nemohu být vítězem já sám
ad2)
Byla to od Francie rafinovaně do smlouvy podstrčená klausule o těch 9SC a já jen doufal, že na to nedojde. Představoval jsem si, co by mohlo být potom a proč to tam Francouz dával a měl jsem z toho chmury…
Byl jsem připraven hrát tak, aby Němec pod oněch 9SC neklesl.
Také jsem hned psal Italovi, aby jsme v případě pokračujícího boje drželi diplomatickou basu a snažili se Francii a Německu čelit spolu.